„A co by vám přitom mohla poskytnout obloha bez přítomnosti umělého osvětlení? To si ani neumíte představit! Počet hvězd viditelných očima by rázem stoupl z několika stovek na tisíce, Mléčná dráha by se táhla přes celou oblohu a byla-li by nízko nad obzorem, i tak by byla k nepřehlédnutí. Oblačnost přecházející na obloze by se tvářila jako plovoucí temné fleky. Od planety Venuše (Jupiteru a dokonce centra Mléčné dráhy!) byste vrhali za sebou slabý stín. Zodiakální světlo by bylo nepřehlédnutelné a nejjasnější část v kuželu nad obzorem by svítila jako nedaleká větší aglomerace. Akorát s tím rozdílem, že jeho barva by byla bělavá…“
„Navíc by světlo nekončilo vrcholkem kuželu, ale od tohoto zúžení by dále pokračoval slabý pás zvaný zodiakální most, který by se k ránu spojil s kuželem na druhé straně od Slunce. Přímo mezi těmito dvěma kužely – na obloze přesně na opačné straně než Slunce – bychom našli jemné zjasnění oválného tvaru známé jako zodiakální protisvit (mezinárodně proklamovaný jako Gegenschein). To je místo v zodiakálním světle, kde jsou částice osvětlovány vůči nám na Zemi zpříma a osvětlená část těchto zrnek je proto natočená celá k nám jako Měsíc v úplňku. Protisvit je asi tak jasný jako nejslabší části Mléčné dráhy, zodiakální most ještě slabší. Oba jevy jsou proto známkou skutečně tmavé oblohy. Vůbec by ovšem nebyla tma, jak se někteří lidé i pohlaváři bojí.(pozn:link vložil redaktor) Přírodní tma neznamená temnotu, ale vnímání přirozeného nočního světa. Velmi rychle byste si zvykli na tlumené světlo noci, které by ovšem doslova osvětloval hvězdný koberec nad vámi. Při přítomnosti jen slabého měsíčního svitu byste viděli na krok, a přesto by vám obloha připadala neskutečně hvězdnatá. Zážitek, který ještě v 18. století byl možný i v Evropě, se dneska dá prožít jen na opravdu odlehlých koutech světa. Nejtemnější oblohu spatříte například u vysokohorských observatoří v Chile, na Kanárských ostrovech, v Africe (zejména jižní, odkud je pozorovatelná celý úsek nejkrásnější Mléčné dráhy) nebo na ostrovech v Tichomoří.“
Tento krásny článok o prírodnej oblohe z pera astronóma Petra Horálka nájdete celý na http://obsupice.cz/new/view.php?cisloclanku=2013020701
V súvislosti s touto problematikou, odporúčame tiež do pozornosti tlačovú správu Českej astronomickej spoločnosti: http://www.astro.cz/article/5592
Dodávame, že k zoznamu lokalít, kde vidno tento prekrásny úkaz patria aj Park tmavej oblohy Poloniny , susedný Park hviezdnej oblohy Bieszczady a Beskydská oblast tmavé oblohy, ktoré oba by mali vzniknúť v marci.
Vložil: Pavol Ďuriš — predseda Sekcie ochrany pred svetelným znečistením,
Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV – Partner Parku tmavej oblohy Poloniny